Je opravdu hodně lidí, kteří byste přáli mít děti. Ale nejhorší na tom je, když je třeba pár, který chce mít děti, vůbec mu to nejde. A znám takových páru docela dost, je to velmi smutné. Hodně lidí touží být rodiči. A znám ve svém dva páry, kteří si přejí mít dítě, ale vůbec jim to nejde. Ani nevíte, jak já je lituji, protože zrovna tito lidé jsou takoví milí a obětaví, že by byli opravdu perfektní mi rodiči. Na druhou stranu mě opravdu zaráží, proč to příroda takhle udělal. Proč nemůžou mít dítě dva lidé, kteří se milují a kteří po dítěti tuží tak moc, že by udělali opravdu cokoliv.

Svého syna miluji.

A na rozdíl od toho jsou tady také páry a lidé, kteří mají dítě ihned, ale potom ho nechtějí anebo ho dají do dětského domova k adopci. Proč to tak je? Proč to příroda tak udělala? Podle mého názoru je tohle opravdu hodně nespravedlivé, protože přeci kdo miluje upřímně děti, tak by si je zasloužil mít. Nemělo by to být spíše naopak? Já mám syna, ale abych pravdu řekla, tak já jsem byla předtím ještě pevně rozhodnutá, že žádné dítě mít nebudu, protože jsem se stále chtěla jenom bavit. Jenomže potom jsem si řekla, že vím jistě, že bych toho jednou litovala, že bych si třeba nepořídila žádné dítě.

Děti jsou skvělé.

Takže jsem si ve svých třiceti dvou letech pořídila dítě. A musím uznat, že to bylo nejlepší rozhodnutí mého života. Jsem opravdu nadšená. Mému synovi je nyní devět let a musím říct, že je to moje největší zlatíčko pod sluncem a vůbec si nedokážu představit, kdybych už dítě neměla. A věřte mi, že život s dítětem je opravdu lepší. A je takový veselejší, protože jedině dítě vás dokáže držet v takové lepší náladě a pohodě. A také znám pár, který si dítě nepřáli, ale měli dítě. Dali ho k adopci. Naštěstí pár dítě adoptovala jedna skvělá rodina a co vím, tak dítě se má prý úžasně, což mě velmi těší.